Zveme vás na veltruské masopustní veselí
V mnoha jiných městech a vesnicích už masopust proběhl, a tak možná potěšíme ty, kdo se jinde zúčastnit nemohli: ve Veltrusích se po dlouhých desetiletích masopust znovu slaví také! A to v sobotu 16/2/08 od 10 hodin vlastně po celý den. Nápad vznikl na veltruské radnici a město zapojilo místní spolky (zejména sportovce, sokoly, baráčníky, ale také RC Havránek svým dětským karnevalem od 15 hodin). Jaký masopust – nebo také fašank, fašinek či ostatky – býval v našem kraji kdysi? A jaký bude tentokrát?
Program veltruského masopustu 2008
se dovíte buď trochu podrobněji v následujícím odstavci, nebo na plakátu. O desáté dopolední se masky shromáždí na náměstí, v prostoru před pomníkem, a pak se vydají na společnou cestu městem. Zastaví se na několika místech na „koledu“, která vždy k masopustu patřila. Ještě předtím si ale maškary vyžádají na radnici masopustní právo: to jim podle tradice zaručuje pro tento den „vládu nad městem“ – doufejme tedy, že se své role zhostí zodpovědně a mírumilovně. O jedenácté už by měl být průvod bezpečně na hřišti AFK Veltrusy (a jak jste si možná všimli, poslední úsek povede po zbrusu novém chodníku!). Tady už budou oslavenci od devíti hodin očekáváni „zabijačkovou partou“ z Řeznictví Kohout a synové… mimochodem pro jejich masné dobroty se do Veltrus často vydávají lidé i z Kralup a mnoha jiných vzdálenějších míst. Zmíněná firma dodala také ceny do soutěže dětských masek, která na hřišti proběhne. O další zábavu se postarají šermíři ze skupiny Banderium – jednak ukázkou menší bitky a jednak velkou „dětskou“ bitvou. Program doplní sportovní a dovednostní soutěže pro děti. Po celý den bude k tanci a poslechu vyhrávat kapela, jak jinak.
Na odpoledne se můžou děti vydat ještě do kulturního sálu u „Havránka“, tedy kulturního domu na Palackého ulici 117. Připraven bude karneval, bude se tančit, zpívat,v předsálí i hodovat… a díky České federaci potravinových bank si děti odnesou i balíčky s dobrotami.
Co se o masopustu povídalo
Článek o původu a tradici českého masopustu už jsme publikovali, teď tedy k lidovým pořekadlům a zvykům. Nejznámější pranostiky o masopustu jsou následující:
Masopust na slunci – pomlázka u kamen. Masopust na slunci – pomlázka v senci (ve světnici).
Jsou-li v masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.
Svítí-li slunce o masopustě, bude pěkná pšenice a žito podzimní.
Přestože u jiných pranostik někdy platí „na každém šprochu pravdy trochu“, k těm masopustním jsou meteorologové skeptičtí. Především právě proto, že masopust je svátek pohyblivý, jak tedy podle něj odhadovat úrodu, sníh…?
O samotném názvu „masopust“ se tvrdí, že vznikl nejspíše doslovným překladem z latinského carne-vale (maso, sbohem). Není to způsob nijak výjimečný, podobně Vánoce vznikly částečným překladem z němčiny (Wei-nachten).
Z blízké kroniky
Jak se slavil masopust konkrétně ve Veltrusích, se nám nepodařilo zjistit. Avšak v kronice blízkých Dušník, pocházející z konce 50. let 19. století, je zápis ze vzpomínek pamětníků:
Hlučno bývalo na konci masopustu. Masopust se slavil hlavně v úterý masopustní. Ještě r. 1928 chodily po Dušníkách maškary. Veselice začínala již odpoledne. Největší veselost působil nezbytný žiid a medvěd. V průvodu chodil muž s nůší a upozorňoval panímámy: Panímámo, pečte koblihy a šišky, medvědáři jdou, než je upečete, už tady budou.“ Hospodáři a hospodyně dávali masopustnímu průvodu do nůše dary. Výtěžek se v hostinci, kde byla taneční zábava, rozdělil.
Masopustní kuchyně
Po troše veselí vyhládne. Masožrout určitě ocení tradiční masné pochoutky (vepřové až od 19. století, jinak bývaly vzácné), zejména variace pečeně s knedlíkem (podle kraje buď houskovým nebo bramborovým), slanina, všechny zabijačkové pokrmy. A samozřejmě cukroví: boží milosti, trdelníčky, masopustní koblihy, bochánek, medvědí tlapičky, věnce a vrkoče, bramborové šišky. Když napíšete do vyhledávače jakékoliv z těchto slov, zobrazí se vám řada receptů, a tak ani nemá cenu kterýkoliv uvádět. Prostě – vyberte si sami.
Pro vaši inspiraci: tradiční masopustní masky
Nejčastější byly zvířecí, a jak výše uvedeno, nechybívala maska medvědí a také kobylí, častý je kozel, kůň, ale i slon či velbloud. Z tradičních pak žid, madvědář a bába s nůší, nevěsta, pohřebenář, masopust, laufr, turek, kominík, ras, kat, řemeslníci. Není bez zajímavosti, že převleky byly doménou mužů, a to i u masek ženských postav, ženám bylo užívání masek zapovězeno.
S obávaným medvědem v obráceném kožichu s přivázanou hrachovinou se tančit prostě muselo, a to u každého domu. Takový žid byl samozřejmě vybaven pejzem a dlouhým kabátem, snažil se všude vyloudit nějakou tu minci anebo něco sebrat. Pohřebenář si napichoval výslužku na rožeň, v druhé ruce nesl bič. Samotný masopust se pak oblékl co možná nejpestřeji a zpravidla nekončil dobře – byl „jako“ popraven anebo končil jinou smrtí. Laufr, biřic s papírovou čepicí, obíhal s bičem domy a zjišťoval, kde průvod dostane výslužku. Kominík s žebříkem měl zase za úkol prohlédnout pece, zdali tam hospodyně nezapomněla nějakou výslužku. Ras s katem dříve „popravovali“ masku masopusta i jiné, dnes mají většinou lékařské a léčitelské úlohy (rozdávají pilulky a masti).
A za co půjdete vy?