RC Havránek

Účastníci prvního povídání o ekodomácnosti spolu se čtenáři článku si vyžádali pokračování a odkazy, aby se nemuseli houštinou ekologických stránek na webu proklikávat sami. V tomto článku se pokusím předat výsledky svých dosavadních patrání po možnostech, jak z naší doposud chaotické domácnosti učinit aspoň trochu ekologickou. Vítejte, čeká vás plavba na ekovlně: někdo se sveze jako napůl černý pasažér, jiného čeká hlubší ponor, každopádně to stojí za pokus.

Ještě jednou ekostopa…
Začali jste výpočtem ekostopy na Hře o zemi nebo třeba na stránkách našeho jmenovce? Český průměr činí 5 gha (globálních hektarů), ale nemusíte příliš jásat ani v případně, že vám (jako mně) vyšlo něco okolo 2,5 gha. Pořád to ještě znamená, že kdyby každý žil jako vy, potřebovali bychom zeměkouli řádně nafouknout. Některé informace o ekostopě najdete také zde. Srovnání ekostopy jednotlivých míst v naší republice jsem nenašla, jen pro příklad: Kdo žije v Chrudimi, zanechává v průměru ekostopu 3,56, ve Vsetíně pak 3,8.

… kterou se plouží energetický otrok
Ekostopa je sice populární, ale zdaleka ne jediná možnost, jak porovnávat chování lidí (měst, krajů) zemí k přírodě. Často se také pracuje s pojmem „energetický otrok“, který ukazuje výrazný rozpor mezi energetickou potřebou člověka a jeho skutečnou spotřebou. Podle propočtů průměrný Čech denně spotřebuje energii, která odpovídá práci sedmdesáti lidí. Geolog a filozof Václav Cílek předpovídá, že velmi brzy bude muset lidstvo přehodnotit svůj postoj k velmi levné energii a projít velkou revolucí v její výrobě. Jeho článek na idnes je převelice alarmující a zapůsobil na mě i proto, že jsem měla tu možnost Václava Cílka „naživo“ vidět a slyšet, nemluvě o přečtených knihách s tématem krajiny.

Snižme ekostopu, osvoboďme energetické otroky!
Tak nás nabádá už slušná řádka ekologických serverů – jednoduché zásady, jak na to, se můžete dočíst třeba na stránkách Veroniky, od Veroniky je také brožurka, která se vám zobrazuje v záhlaví tohoto článku. K těmto neoddiskutovatelným pravdám jsem dál hledala spoustu doplnění praktického rázu – jak mám například vědět, že výrobek, který kupuji, byl skutečně vyroben způsobem šetrným k přírodě? Zajímala mě tentokrát především fakta, která můžeme bez velkých výdajů a bez velké námahy ihned aplikovat. Svoje nálezy jsem roztřídila podle místností. Račte vstoupit!

Kuchyň
Největší kuchyňské debaty se točí okolo spotřebičů a základem je úvaha: čím méně, tím lépe. Dodnes jsem bezvadně přežila bez mikrovlnky, domácí pekárny, nepotřebuji ani toustovače, topinkovače, kávovar…
Malá domácnost si poradí bez myčky a pouze si vybere ekologicky šetrný (a zároveň samozřejmě účinný) mycí prostředek. Ocet, navzdory starším názorům, na mastnotu nestačí, a tak sáhněme po některém z ekologických prostředků: inspirovat se můžete mezi ekologickými vítězi testu. Je třeba podotknout, že prakticky všechny testované prostředky jsou dobře biologicky odbouratelné, ovšem ne všechny jsou vyráběny s ohledem na životní prostředí a mohou být toxické. Vodítkem k výběru může být vždy značka Ekologicky šetrný výrobek, která zaručí skutečnou „ekologičnost“ výrobku.

Ale zpět k myčce. Tam, kde ji používají, by měli brát ohled na náplň – inspirovat se lze seznamem bezfosfátových tablet. S lednicí šup do chladnějšího místa a s poklicí šup na hrnec, to už víme. U nutného zbytku spotřebičů nás zajímá energetický štítek spotřebiče (ideální hodnota na něm uvedená je A), která se ovšem pochopitelně promítá v ceně. Pro ohřev vody je jednoznačně nejvhodnější rychlovarná konvice, kdo vybírá sporák, nechť se inspiruje indukčním ohřevem! Kdo se chystá stavět nefalšovaný krb, měl by určitě zvážit variantu krbová kamna nebo sporáček. Bude pak nejen topit, ale i vařit či uchovávat v teple potraviny (třeba domácí jogurt z kamen je opravdová dobrota, i když ho lze docílit i v peřinách). Používání krbů, kamen… na dřevo je jinak záležitost na našich vesnicích ekologicky problematická, neboť neukázněné občanstvo pálí, co mu pod ruku přijde a ve vesnicích po příjezdu odpoledního autobusu zavládá mnohdy nedýchatelno.

Chcete se polepšit a třídit více surovin? Praktické nádoby na tříděný odpad prodává například Ikea, ale i spousta dalších, jak se dovíte v komentářích ke článku na Ekolistu.
Největší složkou směsného odpadu bohužel bývají bioodpady, které je možné snadno kompostovat. Dá se to i v bytě nebo na balkoně, ať už za použití vermikompostéru (tam na rozkladu pracují pilné žížalky) anebo nošením odpadu na lokální/obecní/městskou kompostárnu. Jestliže u vás kompostárna není a domníváte se, že chybí, apelujte na své zastupitele, aby ji nechali zřídit – v současné době existují právě na podporu obecních kompostáren velké dotace!
V bytě se bioodpad uloží třeba do kompostovatelných sáčků, které nezapáchají. Komu se to nezdá příliš „eklhaft“, používá prostě obyčejný koš a pravidelně ho vymývá, třeba dešťovou vodou. Kde kompostování frčí a mnoho dalšího se dočtete na Ekodomově.

Spíž
Hlavně je užitečné ji mít – nepotřebujete pak zbytečně velkou lednici a mrazák a možná sem schováte i nádoby na tříděný odpad. Patří do chladnější části domu a má mít odvětrávání. Smůla pro mě, špajzka je můj nesplněný sen.
Téma spíž je spíš nahrávka na biopotraviny a fair-trade. Téma samotné je tak široké, že ho několika odkazy odpinknu a poradím vám informovat se v Havránkovi na bioklub.

http://www.biopotraviny.info/
http://www.hnutiduha.cz/bio/
http://www.fairtrade.cz/

Koupelna
Návody, jak šetrně prát, kolují internetem, třeba tady anebo zde jsou některé tipy. Další jsou v běžném povědomí, ale nezaškodí se u nich zastavit – třeba si pak rozmyslíte koupi pračky se sušičkou. Nabízím i vcelku aktuální test prášků a gelů na praní, pokud vám nevyhovuje praní ve „slizu“ a celkem oprávněně namítáte, že není zrovna rozumné praní v mýdlových ořechách, které k vám doputovaly přes půlku světa, jistě ne na křídlech ptáků. Osobně preferuji sliz, protože je opravdu levný, ekologický a nemusím ho nakupovat, vyrobím si ho snadno sama.
Kvalitních a ekologických šamponů, sprchových gelů i mycích prostředků je už na našem trhu víc a snadno je najdete vy vyhledávačích.

Už teď je tento článek delší, než lze učíst. Světlo skomírá, oči pálí, ruka na myši stižená křečí. A tak si ložnice a šatna počká na další, třetí Havránkův článek o ekodomácnosti. Máte-li kritiku, rady, nápady, opravy, potěší mě, když je do komentáře napíšete!

Tento článek byl publikován dne 17. 4. 2008 (Čtvrtek) v 5.00 v rubrice články. Připravil(a) ho katia. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář, nebo odkaz z vašeho webu.