S dětmi (nejen) na kole
Namítnete, že pro páteř dítěte není vhodné, aby do 18 měsíců podobnou zátěž podstoupila? Máte pravdu, pediatři vám to potvrdí a cyklosedačku zavrhnou, byť budete argumentovat, že malý už krásně běhá a sezení mu nedělá nejmenší problémy. Řešení ale existuje a čím dál častěji je uvidíte i v České republice. Jde o vozíčky za kolo. Pro ty totiž někteří výrobci vyrábějí speciální vložku podobající se dětské autosedačce, tzv. vajíčku, určené pro nejmenší. Až z ní dítě vyroste, můžete ho upnout přímo do sedačky vozíčku a nejspíš vám dá práci z ní dítě zhruba v pěti letech vystrnadit.
Přední cyklosedačky
Téměř to vypadá, že o cyklosedačce ani nemá smysl přemýšlet, ale mnozí jistě zbrzdí, když zjistí, že kvalitní vozík pořídí přibližně až od deseti tisíc korun. Takže začneme sedačkami, protože tam se „značky“ pořídí už kolem dvou tisíc korun. Sedačky se dělí na dvě základní větve: přední a zadní. Přední se obvykle instaluje na horní rámovou trubku bicyklu, a dítě tak sedí před jezdcem.
Protože přední sedačka je poměrně malá a nenabízí tak velkou oporu jako zadní, může v ní sedět větší dítě, které samo vydrží sedět celou dobu jízdy. Na druhou stranu bývá nosnost těchto sedaček omezena 15 kilogramy, čemuž odpovídá i velikost sedací plochy. Bohužel se prodávají dokonce i sedačky bez opory pro nohy, kde hrozí, že by dítě mohlo strčit nohu do drátů kola. Takový výrobek byste v žádném případě kupovat neměli.
Problém může nastat při instalaci, protože na horní rámové trubce zpravidla vedou kabely k zadní brzdě, přehazovačce a přesmykači. Je proto nejlepší (ale to platí i pro zadní sedačky) si k prodejci cyklosedačky vzít bicykl, na kterém ji budete vozit. Počítejte s tím, že kvůli pevnému připojení na rámovou trubku ucítí dítě všechny nerovnosti terénu podobně jako cyklista.
Oproti zadním cyklosedačkám tato verze nepřesunuje těžiště dozadu, takže se kolo lépe řídí. Malého pasažéra máte stále na očích a on se může rozhlížet a cítí se téměř jako by sám kolo řídil. Je třeba mu ale zdůraznit, že do řízení zasahovat skutečně nemůže. Nebezpečí pro něj představuje i prach a hmyz. Naprostou samozřejmostí je proto helma a chybět by neměly ani brýle.
Tyto sedačky pořídíte od necelé tisícikoruny, ale kupříkladu za značkový výrobek norské firmy Hamax Discovery 101 zaplatíte 1790 Kč. Takový ale disponuje tříbodovým bezpečnostním pásem, oporou pro nohy a pruží díky upevnění na hlavovou trubku, které je podobné upevnění zadních sedaček.
Zadní cyklosedačky
Zadní cyklosedačky jsou dvojího provedení. Můžete si pořídit takovou, která se připevňuje na nosič, anebo samonosné provedení, které navíc díky uchycení pevným ocelovým drátem pruží. V každém případě jsou tyto sedačky mnohem větší a poskytují dítěti poměrně dobrou oporu.
Dělají se dokonce polohovací verze, umožňující mírné naklopení sedačky do odpočívací polohy. Usnout by ale dítě nemělo, protože hlavička klimbající se ze strany na stranu určitě není nic příjemného ani bezpečného. V reálném provozu se možná setkáte s řešením, které cyklisté zmiňují i na internetu – hlavičku je možné přivázat k zádové opěrce, ale takové doporučení určitě nehledejte v návodu a dětskému ortopedovi jej též raději zamlčte. Dítě by prostě v sedačce mělo bdít, proto je vhodné častěji jízdu přerušovat, aby mohlo odpočívat v pohodlnější poloze.
Samonosná sedačka se zpravidla připojuje na sedlovou trubku, opatřenou upínacím mechanismem. Do něj se pak jen zasunou držáky a zajistí. Je možné si pořídit třeba ještě jeden upínací mechanismus, a jednu sedačku pak používat na dvou různých kolech.
Také zadní sedačky pořídíte i pod tisíc korun. Značkové výrobky ale začínají spíš u 1500 korun, polohovací nad dvěma tisíci. Například špičkovou sedačku německého specialisty na dětské autosedačky – firmy Roemer – nazvanou Roemer Jockey Komfort v České republice koupíte za 4150 Kč. Mezi nejlépe prodávané značkové cyklosedačky patří polohovací Hamax Sleepy, která existuje ve třech verzích lišících se hlavně velikostí polstrování a v cenách od 2990 do 3890 korun. „Přestože sedačky Hamax patří na našem trhu ke dražším, jejich prodej rok od roku stoupá. Zákazníci si uvědomují, že nejdůležitějším faktorem při výběru tohoto sortimentu je bezpečnost dítěte. Proto jsou oblíbenější sedačky zadní, kde je dítě ve větším bezpečí. V letošním roce jsme v České republice prodali tyto cyklosedačky v řádu tisíců kusů a nejprodávanějšími modely jsou Sleepy Basic a Kiss Basic ve stříbrné barvě. Právě barva sedačky je vedle ceny dalším hlavním faktorem, který rozhoduje o výběru,“ říká Martin Kasa ze společnosti Piccollo, která je výhradním distributorem výrobků norské firmy na českém trhu.
Děti můžete vézt i jinak
Kdyby sedačky vybírali pediatři, nejspíš by všichni rodiče za kolem táhli vozík. Ten sice váží přes deset kilogramů, ale díky připojení ke středu zadního kola téměř neovlivňuje jeho stabilitu. Jen si musí cyklista uvědomit, že jeho kolo je výrazně delší a širší. Při sjezdu pak také těžší, a je tedy třeba více brzdit.
Vozíčky jsou poměrně nová záležitost a v České republice se objevily před třemi lety, kdy je začala dovážet firma Dvě plus dvě. Právě výrobky její mateřské firmy z Německa – Zwei plus Zwei – a druhého dodavatele: kanadské Chariot jsou ve světě nejrozšířenější. Jejich nabídku doplňují ještě asijské vozíky Wave v ocelovém a duralovém provedení.
Nejvíce jezdí po českých silnicích Croozerů od Zwei plus Zwei, a to zejména díky ceně 9990 korun za jednomístné, resp. 10990 korun za dvoumístné provedení. V ceně ale zákazník získá hned tři výrobky – kromě přívěsu za kolo také sportovní kočárek, protože stačí jednoduše odpojit oj a připojit vpředu malé otočné kolečko. Součástí balení je ale také velké přední kolo, s nímž rázem získáte i kočárek na jogging.
Specialitou českého dovozce je pak doplnitelná brzda, s níž vozítko využijí bruslaři na kolečkách. „Nyní chystáme novou brzdu, jejíž cena bude kolem tisíce korun, a vypadá to, že ji budeme dodávat i do dalších zemí, kde se Croozery prodávají,“ říká majitel firmy Dvě plus dvě David Seifert. Překvapuje, že lidé dávají přednost právě Croozerům, když v nabídce je i model Kiddy Van 101 za 5 490 Kč, právě tolik stojí i ocelové provedení vozíku Wave. „Kiddy Van ani Wave ale nedoporučujeme pro děti do dvou let, protože poloha dítěte je v nich je hodně napřímená a pro páteř menších dětí proto nevhodná,“ vysvětluje David Seifert.
Možností využití vozíků jsme ale ještě nevyčerpali. Lze dokoupit i další sety umožňující ho proměnit v saně a ty táhnout za sebou na běžkách či přikoupit speciální popruhy pro trekkingové tažení sedačky. Výhodou vozíků je jejich konstrukce, která je pojata tak, že ani při převrácení se hlava dítěte nedotkne rámu sedačky či snad vozovky. Převrátit vozík nejde snadno, protože jeho těžiště je nízko. Dokonce ani při pádu cyklisty se vozík nezvrhne a výhodou je i skutečnost, že při zastávce během jízdy není dítě nutné (pokud třeba usne) vyndávat – stačí vozík odpojit a zaparkovat ve stínu. Cyklisté rovněž ocení, že kromě dítěte vozík uveze i další věci (rodiče vědí, že děti toho potřebují poměrně hodně).
Vedle vyšší ceny je možné mezi nedostatky započítat skutečnost, že dítě hůře komunikovat s rodiči. Nicméně má z vozíčku poměrně dobrý výhled a navíc může mít uvnitř třeba i hračky. Může si také klidně během jízdy zdřímnout. Další výtkou je právě nízká světlost a umístění za kolem, takže prach z cest letí přímo na dítě. Dítě proto kryje síťovina, která zajistí dobré větrání v horkém dni, ale přitom nepropustí kamínky ani hmyz. Na prašné úseky či v dešti je možné přední část překrýt slídou a větrání zajistit na zadní stěně vozíku.
S vozíčky lze vyjet jak na silnice, tak i na lesní a polní cesty. Pouze kamenité cesty by dětskému pasažérovi nejspíš radost neudělaly, protože pruží pouze materiál sedačky. Kanadské vozíky Chariot využívají polymerové listové pružiny, takže se dítě nemusí obávat ani děr v silnici. Bohužel cena těchto vozíků roste s doplňkovým vybavením i přes dvacet tisíc korun. „Loni představovaly vozíky typu Croozer 89 procent prodejů v České republice, letos 84 procent, a to právě na úkor dražších Chariotů,“ doplňuje David Seifert. Podle jeho statistik dávají lidé stále přednost jednomístným vozíkům, které tvoří skoro tři čtvrtiny prodeje.
Ve vozíku se vozí klidně i pětileté děti, které už samy na kole jezdí, ale delší vzdálenosti by ještě nezvládly. Je třeba jim upravit program tak, aby právě ve vozíku odpočívaly, zatímco rodiče šlapou a jejich dětské kolo se veze připevněné ke konstrukci vozíku.
Majitelé vozíků si pochvalují i respekt, který budí na silnici, neboť vozík je dobře viditelný a auta se musí cyklistovi vyhnout obloukem. Přesto je vhodnější jezdit spíše po méně rušných cestách. Ostatně vozík lze rychle složit, a tak ho snadno uložíte třeba do kufru automobilu a můžete tak za správným „terénem“ dojet.
Cyklosedačka versus vozík: podle čeho se rozhodovat?
věk dítěte: V cyklosedačce by v žádném případě nemělo sedět dítě mladší 18 měsíců, protože jeho páteř ještě není připravena na otřesy, které i přes všechna odpružení musí při jízdě zvládnout. Ostatně pro menší děti byste těžko sehnali tak malou cyklistickou helmu a bez helmy dítě do sedačky nepatří. Pokud tedy chcete na kole vozit menší dítě, je jedinou bezpečnou volbou vozíček.
počet dětí: Na jedno kolo můžete dát i dvě sedačky, ale je to poměrně nebezpečné. Zato vozíčky jsou i v provedení pro dvě děti.
cena: Jedním z nejdůležitějších parametrů je cena, která hovoří jednoznačně pro sedačky. Avšak v případě vozíků získáte multifunkční zařízení a pravda je, že kvalitní kočárek pro jogging za podobnou cenu těžko pořídíte.
četnost použití: Pokud na kole vyjedete dvakrát do roka a jen na pár kilometrů, asi nemá smysl utrácet deset tisíc za vozík. Naopak ten, kdo jezdí častěji a chce třeba vyrazit s dětmi na piknik, uvítá vozík, kam naloží nejen malé pasažéry, ale i piknikové vybavení. Řešení je ještě jedno: kvalitní vozík si na týden dovolené vypůjčit v půjčovně.
Výhody a nevýhody
cyklosedačka přední
výhody
- máte dítě pod kontrolou
- dítě vidí dopředu
- cena
nevýhody
- nepříliš bezpečné (málo chrání dítě při nehodě)
- spíše pro starší děti, přitom ale s omezením zhruba do 15 kg
- dítě není „kryté“
- sedačka nijak nepruží (většina modelů)
- dítě může zasahovat do řízení
- nelze instalovat na každé kolo
- dítě musí dávat pozor
- při odložení kola musíte dítě vyjmout
cyklosedačka zadní
výhody
- odpružení (u samonosných typů)
- možnost komunikace s dítětem během jízdy
- dítě je kryté před hmyzem, povětrností a prachem
- cena
- lze snadno sejmout
nevýhody
- výrazně mění těžiště kola
- dítě nevidí dobře na cestu
- zvláště na kolo s horní rámovou trubkou se špatně nasedá
- nelze instalovat na každé kolo
- při odložení kola musíte dítě vyjmout
- cyklista nemůže vézt na zádech batoh ani nemá místo na nosiči
vozíček za kolo
výhody
- těžiště kola se nemění
- vozíček je velmi stabilní a pevný
- dítě může spát
- se speciální vložkou vhodné i pro novorozence
- kromě dítěte uveze řadu dalších věcí
- mnohé jsou multifunkční
- lze připojit téměř na každé kolo
- při zastavení může dítě zůstat sedět
- lze snadno odpojit a složit
nevýhody
- kolo je s přívěsem širší
- dítě nemůže komunikovat s cyklistou
- vyšší cena
Tento článek vyšel v Hospodářských novinách 21. června 2005.
Čtvrtek 18. 5. 2006 v 12.55
Nevýhoda vozíku ‚dítě nemůže komunikovat s cyklistou‘ je nesmysl. S Croozerem 535 jezdím a se starším synem (necelé 3) si během cesty povídáme běžně. Jen do kopců mluví akorát on, protože já jen funím (vozík+2děti>40kg) 🙂
Čtvrtek 18. 5. 2006 v 13.06
Jako nevýhodu to tedy nyní už také nevidím, byť přiznávám, že ze sedačky je asi dítě slyšet lépe. Ale to jsem nezkoušel a ani už nechci. 😉
Pátek 25. 8. 2006 v 11.56
Mohu se zeptat na názor ohledně starých sedaček na rámu kola – tzv. „na štangli“? Měl jsem dojem, že se sice šlapalo kapku ze široka, ale že možnost udržet a ochránit dítě s kolem byla z hlediska polohy těžiště docela dobrá… Teď se mě na tento druh sedaček ptal kamarád z USA, tak otázku přehrávám na vás…
Pátek 25. 8. 2006 v 12.52