RC Havránek

Asi to znáte. Pro mě to stačí, ale děti! Ty by měly jíst co nejzdravěji, dýchat co nejčistší vzduch, nosit co možná nejkvalitnější oděvy a obuv… „Ekologický životní styl“ (ať už si ho představujeme jakkoli) je dneska skoro módou – a to není vůbec na škodu. Dostáváme se k přehodnocování svých návyků, uvažujeme, co ještě můžeme změnit.

Miminko může zanechat sloní stopu
Svoje úvahy můžeme začít třeba vypočtením ekologické stopy, kterou za sebou zanecháváme. Ne že bychom měli brát výsledky tohoto testu k smrti vážně, většinou ale odrážejí naše zvyklosti dost přesně. Každý sám se rozhodne, jaké omezení spotřeby je pro něj je ještě přijatelné. Možná patříte k těm, kdo se nad tímto článkem pousmějí, protože jsou mnohem mnohem dál… a to by mě moc potěšilo.

S pobytem mrňat v domácnosti přibývá i odpadů… nemíním jen papírové pleny, kterých každý roztomilý drahoušek dokáže vyprodukovat zhruba tunu. Já osobně jsem velmi znervózněla zejména v době, když miminko přestalo pít pouze mateřské mléko a doma se začaly kupit všemožné přesnídávkové lahvičky, později přibývaly kelímky od smetánků a bobíků, pytlíky od bonbonů… Některá domácnost dokáže hravě zaplnit dvě popelnice za týden, jiná má v nádobě po týdnu většinou jen po dně. A vážně je to…

…skoro bezbolestné
Takové třídění odpadů, to je vlastně zábavná hra, kterou milují především děti. Ty starší si o ní klidně i počtou, když už to neudělají rodiče. Papír, plast, sklo, to je klasika – jen se málokdy ví, že do plastového kontejneru lze kromě lahví vhodit téměř jakýkoliv plast (pro jistotu zkontrolujte označení), kelímky od jogurtu není nutné vyplachovat, patří sem i obaly od sýrů a mnoha dalších výrobků. Že plastová okénka z papírových obálek není potřeba před vhozením do modrého kontejneru vytrhávat. V mnoha obcích chybí, ale najít se mnohde určitě dají také kontejnery na tetrapaky. V nákladním prostoru našeho vozu proto je často uložená krabice s vytříděným odpadem a čeká, až pojedeme okolo té správné nádoby.

Není recyklace (opakované užití) jako recyklace (vyhození do kontejneru)
K tomu všemu chvályhodnému třídění je ale potřeba dodat, že ještě mnohem a mnohem šetrnější by byl systém zálohování jak skleněných, tak i pet lahví nebo plechovek, který u nás bohužel funguje (oproti éře komunismu) jen velmi omezeně. O důvodech smutného stavu recyklace se píše dost obsáhle na stránkách Jiřího Nezvala. Dokud však nebude systém zálohování u nás propracovaný, můžeme alespoň my v domácnosti pet i skleněné lahve používat opakovaně anebo je nakupovat co možná nejméně. Vínko ze sudu přece točí v každém městečku a voda z kohoutku je zdravější než většina těch balených a snad i více hlídaná hygieniky.

Chvála kompostu
Pokročilejší vědí, jak moc místa v popelnici ušetří kompostování odpadů z kuchyně, papíru, kartonu, zahradních odapadů, ale i jednorázových kompostovatelných plen (v prodeji např. na webu Tutina. Cena bohužel dosahuje až dvojnásobku běžných papírových plen, ovšem pokud se jednorázovky používají jen jako doplněk látkových plen, nezruinují vás.
Stát momentálně podporuje výstavbu obecních kompostáren, a tak se snad k tomuto bohulibému zvyku vrátí i některé městské domácnosti. Jestliže jste odhodláni se do kompostu pustit na vlastní zahradě, využijte návodu na stránkách Hnutí Duha. Děti určitě ocení, že se jde na procházku na kompost za každého počasí. Máte strach, že kyblík nebude vonět? Tak si zakupte (například v síti Countrylife) speciální koš s odkapávačem, který zápach výrazně omezuje.

Hurá do sběrného dvora
Běžné by mělo být vytřídění materiálů, které lze odložit do sběrného dvora – především kovy. Hliníku vyhazujeme do koše také zbytečně moc – a vaše děti bude možná docela bavit učit se, do kterého koše patří kelímek od jogurtu a do kterého víčko od pribináčku. Jen je potřeba domácnost na třídění dost dobře připravit – třeba už při plánování kuchyně počítat s místem na sběrné nádoby, protože zcela jistě vás nebude bavit běhat s každým hliníkovým víčkem do sklepa.

Nejlepší odpad – žádný odpad
Abychom nezapomněli známou tezi o důležitosti prevence: vůbec nejlepší je zbytečné odpady vůbec domů nenosit: znovu si navyknout chodit do obchodu s vlastními taškami, odmítat všemožné sáčky a igelitky, i když jsou zdarma. (Kupte si třeba od Havránka plátěnou batikovanou a malovanou tašku s výtěžkem na výstavbu dětského hřiště v centru Veltrus, uděláte něco pro ekologii i pro děti 🙂 ). Pokud dáváte přednost taškám pevnějším, můžete využít nabídky Teska (nebo menší v DM drogerii): nabízí levnou tašku z juty, kterou vám vymění za novou, jakmile bude ta původní znehodnocená.

Když už obal, vyberte si ten, který se lépe zpracovává – dejte přednost obalům z jednoho materiálu před papírem potaženým fólií a podobnými triky, které recyklaci ztěžují. Maso se vyplatí koupit u řezníka zabalené do papíru, bývá i v lepším stavu než „vaničkové“ ze supermarketu, o kvalitě a chuti nemluvě. Už jsme se také zmiňovali, že je lepší koupit vratné lahve (že ano, pane Svěráku?) než plastové petky – ty skleněné se totiž dají „otočit“ až čtyřicetkrát. Plast, tetrapak a zejména sklo se vůbec recyklují náročněji, a proto je jejich používání vhodné co nejvíc omezit.

Pokračování příště – co ještě můžeme udělat. Uvítám všechny vaše názory a tipy!

Tento článek byl publikován dne 6. 2. 2008 (Středa) v 17.40 v rubrice články. Připravil(a) ho katia. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář, nebo odkaz z vašeho webu.