Od Václava po Tři krále… a ještě o fous dál
Chřipky, oblékání do několika vrstev, břečka na chodnících, nepřetržité otírání kol kočárku, dětských nosů… loňské podzimní a zimní dny by v paměti mohly zanechat jen samé takové nepříjemnosti anebo úplně vyšumět, smísit se s pěnou jiných podzimů. Aby se tak nestalo, vybrala jsem pár trochu veselejších fotek pro jejich připomínku. Třeba se na nich najdete.
Podzimní novinky
Podzimní sezonu jsme načali samozřejmě vítáním občánků, ale i upravenou kuchyňkou, kde zvlášť ženské ruce pořádně zapracovaly. Až se ty mužské přidají, dílko bude dotaženo. Každopádně čaj už konečně v Havránku v naši pomaluvarné konvici vaříme docela rádi… upřímná radost z kuchyňky se dá přirovnat snad k euforii z nových vrat do zahrady. Anebo jásotu dětiček nad novými panenkami a kočárkem.
V říjnu nás začal pravidelně navštěvovat jeden čerstvě narozený zakuklenec. Doprovázel hlavně sestřičku na angličtinu. Miminek se tentokrát díky pravidelným „úterkům pro miminka“ vystřídalo celkem dost – a doufáme, že je to nový trend! V jednom takovém úterku nám Gábina Kirchnerová povídala o kosmetice Weleda, v jiných se probíralo kojení, první pomoc dětem, masáže mrňat a další témata.
A začaly temné dny
O lampionovém průvodu je víc v jiném článku, tak snad jen vzpomeňte na létající pochodně v rukou Los Jonglos. Pouť za koníkem do Všestud se stala málem noční bojovkou kvůli sabotážím našich dětí. Nakonec se je podařilo utáhnout na bublifuk a dovléct do dvora, kde se na Nikitovi povozily až do tmy (čili asi 20 minut).
V listopadu už jsme potřebovali psychickou vzpruhu v podobě regionálního setkání Sítě mateřských center. Tentokrát se konalo v Jílovém a informačně bylo opravdu výživné: od prenatální diagnostiky přes MPSV k permoníkům jsem se ještě nikdy nedostala tak rychle. Získali jsme hodně inspirace na příští rok, tak snad něco ze setkání budete mít i vy!
Cvičení s prvky karate baví jak Láďu Rysku, který se neváhá vždy převléct do kimona, tak i děti různého věku. Některé už se v půlce angličtiny dotazují, kdy už se bude cvičit… (bohužel zatím ne anglicky). Tak snad jim ta radost z pohybu zůstane.
Jarmark
Na jarmark jsme se těšili už od konce listopadu, kdy začaly vznikat květináče, vazby, perníčky… a taky omalovánky, které nakreslila Lenka Šťastná a vyprávějí o dovádění zvířátek na dětském hřišti. Děti ze školy a školky se postaraly nejen o úžasné vánoční dárky, ale taky o zpěv koled… rozhodně příjemnější naživo než z repráků v supermarketu.
Když v zimě, tak o Rusku
A ještě ten slíbený fous: už v lednu se konala přednáška Davida Šťávy o Rusku. Měli jsme radost, že přišlo také několik návštěvníků, kteří mohli Davidovo skvělé povídání doplňovat vlastními zkušenostmi. Slíbili jsme dodat recept na pirohy od Ljusji Babčákové, které nám moc chutnaly. Tady je:
Pirohy z kynutého těsta podle mojí maminky
Potřebujeme:
1 sklenice teplého mléka
30 g droždí
špetka soli
cukr podle chuti ( 2-3 lžíce)
1 vejce
1 lžíce oleje
20 g másla nebo margarinu
2-3 sklenice polohrubé mouky
na nádivku: 300 – 400 g umletého hovězího, cibulka
Postup:
Droždí rozmícháme v teplém mléce, přidáme sůl a cukr, olej a změklé máslo, ušlehané vejce. Všechno dobře promícháme a za stálého míchání přidáme postupně mouku. Až bude těsto dobře spojené a přestane lepit na ruce, přestaneme další mouku přidávat.
Pak těsto přikryjeme a dáme ho na 1-2 hodiny na teplé místo a necháme ho kynout. Pak ho vyndáme, uděláme kuličky a plníme je nádivkou. Pirohy dáme na vymaštěný plech, namažeme shora ušlehaným vejcem a pečeme v předehřáté troubě asi 25-30 minut.
Nádivka z hovězího masa:
Maso umeleme a osmahneme ho na cibulce. Osolíme, opepříme, necháme vychladnout a plníme pirohy.
Nádivku také můžeme udělat ze zelí, ryby, hub, jablek, tvarohu, povidel atd.
Zapomněla jsem na něco podstatného? Můžete to přidat v komentáři ke článku!